s Bárou Schejbalovou nejen o FCC kempech

Než se tě zeptáme na téma FCC kempů, prozraď nám, jak ses dostala k cheerleadingu?

Od malička jsem sportovala a zkoušela všeobecnou pohybovou průpravu, aerobic, atletiku, plavání, až po softball, který jsem hrála cca 3 roky do svých 14 let. Ačkoliv mne tento sport bavil, nijak jsem v něm nevynikala a nebyla jsem tehdy součásti úspěšného týmu. Právě, kdy jsem se rozhodovala, že zkusím štěstí jinde, se spoluhráčka Veronika seznámila s trenérem tehdy působícího klubu amerického fotbalu v Praze a slovo dalo slovo, a tak z neúspěšných hráček softballu se staly první cheerleaders v ČR. Paradoxem je, že jsem u cheerleadingu zůstala z této skupiny pouze já právě s Veronikou a další budoucí české cheerleaders přicházely postupně. Byly to skvělé časy, kdy jsme cheerleading v ČR doslova objevovaly!

Kdy a jak ses setkala s organizací FCC a jak vznikl nápad pozvat instruktory z FCC do ČR za účelem uspořádání kempu?

Se svým klubem, který se věnoval football cheerleadingu, jsme jezdili fandit na zápasy amerického fotbalu po celé ČR. Díky tomu jsem se seznámila s Johnem Blakem, hlavním vedoucím FCC organizace, který přijel navštívit svou sestru, jež byla v kontaktu s brněnským klubem amerického fotbalu. Měli jsme tehdy málo kontaktů na zkušené instruktory a trenéry (v Evropě stále ještě cheerleading nebyl tak rozvinut), a proto jsme se s Johnem dohodli na možnosti uspořádání cheer kempu v ČR. A tak se v létě roku 2001 uspořádal první letní cheer kemp s FCC a tím začala obrovská několikaletá podpora posunout český cheerleading dále.

Jak probíhaly přípravy na první FCC kemp a kdo se na něm podílel?

Když o tom tak přemýšlím, první FCC kemp byl na české straně docela odvážným krokem. Společně s Renčou Štefanovou a naší tehdejší parťačkou Péťou Godart (roz. Michaljaničovou) jsme bez existence jakékoliv organizace, která by tuto akci zastřešila, na vlastní pěst oslovily všechny nám do té doby známé cheer týmy a nabídly jim možnost se zúčastnit této akce. Organizace nebyla úplně jednoduchá, neměly jsme žádné zkušenosti, ale byly jsme tak nadšené! Aktivní část a program samotného kempu vytvořili FCC instruktoři, kteří byli perfektně připraveni. Společně Johnem Blakem přijely tři další instruktorky, které měly co dělat s 80 nadšenými cheerleaders, jež hltaly plnými doušky veškeré informace, které se jim všichni instuktoři snažili předat. Nadšení byli všichni a věděli jsme, že chceme FCC do ČR zvát každé léto!

Tento první letní FCC cheer kemp v České republice nám dal impuls k vytvoření organizace, a tak jsme se s Renčou a Péťou rozhodly založit Českou asociaci cheerleaders. Věřily jsme, že se tím český cheerleadingu posune o velký kus dál, a to i díky pomoci a dlouhodobé spolupráci s FCC.

Jaká byla zpětná vazba účastníků a v čem českým cheerleaders FCC kempy pomohly?

Vzhledem k tomu, že FCC instruktoři byli zpočátku jediní, kdo jezdil do ČR předávat své zkušenosti, byla motivace pro účast opravdu obrovská. Těch zkušeností, nadšení, profesionality a chuti předávat své znalosti ostatním bylo z FCC strany natolik, že účastníci byli vždy absolutně spokojeni. Dokonce na tyto kempy jezdili několik let i účastníci z jiných evropských států. Po roce 2000 byl posun českého cheerleadingu velice rychlý, za což patří největší dík právě FCC instruktorům a trenérům, zejména pak za jejich velkou podporu a pomoc.

Jaké máš zážitky z FCC kempů?

Zážitků mám neuvěřitelné množství. Prožila jsem všech 15 FCC kempů, jejich přípravy a mám též mnoho zážitků i mimo kempy jako takové. Co bych ale opravdu chtěla zdůraznit je, že FCC instruktoři se od mnohých jiných lišili, a dosud liší, svým osobním příkladem, chováním a neuvěřitelně přátelským přístupem. Každý z nich odváděl svou práci neuvěřitelně profesionálně, ale zejména s nádherným lidským aspektem, což všichni účastníci cítili, a právě proto se na kempy pravidelně rádi vraceli.

Jaká byla atmosféra posledního kempu? Vědělo se, že bude poslední?

Nutno upozornit na to, že všichni FCC instruktoři na kempy do ČR jezdili z větší části vždy na své vlastní náklady. Proto pro ně byly kempy velkým osobním závazkem a posláním, které zapříčinilo jejich profesionální přístup a odhodlání. A právě kvůli tomuto faktu a finanční ekonomické krizi se v roce 2015 konal poslední FCC kemp v ČR. Tehdy jsme ale 15 leté výročí oslavovali s úsměvem, a nikdo netušil, že další rok se už kemp pod taktovkou FCC konat nebude. V každém případě osobní přízeň mnohých FCC instruktorů trvala nadále, někteří přijeli dokonce porotcovat Mistrovství ČR nebo navštívili Českou republiku i soukromě.

Jsi stále s FCC trenéry v kontaktu a jak na kempy v ČR vzpomínají?

S některými jsem v kontaktu velice často, s některými jen občas, ale pravidelně společně vzpomínáme či si předáváme aktuality ze svého života. Všichni nadšeně mluví o svých zážitcích z kempů a úplně nejvíce si cení navázaných přátelství, která trvají až dosud. Nemusíme být vždy tak často v kontaktu, ale navždy zůstanou v mých srdcích a věřím, že v srdcích mnoha českých cheerleaders.